Dostat se do vesničky Ungirtas je nejlepší autem. Vemte to výpadovkou z Almaty západním směrem po E125 na Biškek. Silnice je tu pěkná, 2 pruhy v každém směru, bez děr a hrbolků.

Proto se velice rychle po cca 23 km dostanete na křižovatku, kde odbočíte doleva. Prokličkujete krajinou a dostanete se do vesničky, kde ještě před mešitou musíte odbočit po hlavní cestě doprava. Jakmile dorazíte k poslednímu domu, zaparkujte auto.

Jste tu. U pupku světa.

Krajina je tu jemně kopcovitá, zelená, úrodná. Po vaší levé ruce je cestička do malého kopce. Hned u úpatí kopce je vstup do energetické zóny. Věřící se tu modlí, churavějící si přejí se uzdravit. Pro mnohé příchozí je to místo pro motlitbu.

Cesta pak stoupá na vrchol kopce, kde je už vyznačen onen bod, kde proudí energie z vesmíru. Energie je vám k dispozici. Místní učenci radí strávit v proudu cca 5 minut. Léčitelské schopnosti proudu jsou prý zaručené.

Kousek vedle se nachází malý červený obelisk, který vyznačuje bod, kde energie proudí opačně - ze Země do vesmíru. Tato energie posiluje vaši imunitu, zoceluje. Je to energie z centra matky Země.

Jakmile se dobijete, nabijete, uzdravíte, odpočinete, je čas se podívat na překrásnou scenérii okolní přírody. Nízké kopečky kolem Ungirtasu jsou dále vystřídány vysokými horami.

Největší léčivý účinek na nás ovšem měl klid okolní přírody, útěk z obrovské Almaty. Tady pastevci asi stres neznají. Zelená tráva bude dobrá na oči, klid na nervy a vlastnoručně vychované bio-maso výborná strava do žaludku.

Pasou se tu koně, ovce, krávy.

Kde se vzal, tu se vzal, při našem rozjímání nad krásami kazašské přírody, jezdec pádící tryskem na koni.

Přijel k nám, zastavil a bez mrknutí oka u nás "zaparkoval" svůj dopravní prostředek. Pokud nevíte, parkování koně se provádí tak, že mu svážete jednu přední a jednu zadní nohu. Koníček nebo kobylka se pasou, trochu popochází, ale neutečou. Takže večer je najdete nedaleko od místa, kde jste je nechali.

Po zážitku se zaparkovanou kobylkou je potřeba se ještě podívat kolem a chytit několik záběrů zelených kopců.

A pak zpátky do vesnice. Ta je stará, málo udržovaná, ale má novou mešitu. Pravděpodobně ze státních peněz.

Na severním okraji vesnice, jako by se zastavil čas. Vracíte se o 20 let zpátky, kdy všude musely být rudé pěticípé hvězdy a centrem vesnic byl kulturní dům (дом культуры). Dnes už kulturák neslouží svému účelu, ale jako připomenutí budovatelského úsilí SSSR je k nezaplacení (a to ani s pomocí MasterCard :-).

Třešničkou na dortu v tomto opuštěném sovětském koutku je mnohametrový rudoarmějec.

No řekněte. Nebyli ti rudoarmějci majestátní?

Вот космическая єнергия!

Víte, že ...

... podle děrvišů je v Kazachstánu střed světa? Tedy pupek světa, který představuje energetické spojení mezi Zemí a vesmírem.

... spojení energií je obousměrné a je jako pupeční šňůra mezi Zemí a vesmírem? Proto se místu říká pupek světa.

... ve vesnici bydlí poslední děrviška Kazachstánu, která předává svým nástupcům učení reinkarnace a spojení s vyšší formou energie? Tohle učení bylo prý ve starodávných dobách střeženo samotnými draky.

... víra v čarodějnictví, vymítání zlých duchů atd. je tu hodně rozšířena, ačkoliv nemá tradici ani v jednom ze významných místních náboženství?

... nahoře a vlevo na fotce je bod, kde proudí energie z vesmíru?